Odkud se vzal zvyk „pod okno“
Radiátor pod oknem máme tak zažitý, že ho přenášíme i na rekuperaci. Při montáži často zazní: „Dejte přívod k oknu, ať ofukuje sklo a okna se nerosí.“ Někde jde přívod do stropu těsně u okna, jinde do podlahy pod parapet, jako radiátor.
Zní to logicky. Okno je nejstudenější místo v pokoji a čerstvý vzduch ho „vyhřeje“. Platí to ale i pro vzduch z rekuperace?
Možná jste to viděli na letišti
Na letištích a v halách se skleněnými stěnami je pod stropem vidět řada trysek namířených na prosklení. A ano, tam to funguje. Má to ale dva důvody:
- Foukají horký vzduch, o desítky stupňů teplejší než vzduch v hale. Sklo tím opravdu ohřívají.
- Foukají velkou rychlostí. Teplý vzduch chce stoupat nahoru, takže ho tryska musí „dotlačit“ až dolů ke sklu.
V rodinném domě je to přesně naopak:
- Vzduch z rekuperace je chladnější než pokoj. Rekuperace vrátí většinu tepla, ale ne všechno. Bez dohřevu má přívod při −7 °C venku a účinnosti 80 % asi 16 °C, tedy o 6 °C méně než pokoj s 22 °C. Ani dohřev to nemění: ten se běžně nastavuje na 1 až 2 °C pod pokojovou teplotu.
- Rychlost je velmi malá. Při běžném průtoku 30 m³/h vychází vzduch z talířového ventilu rychlostí asi 2 m/s a u okna má už jen kolem 0,1 m/s.
Letištní trik tedy stojí na teplém a rychlém vzduchu. Rekuperace nemá ani jedno.
Proč radiátor pod oknem funguje a přívod ne
Radiátor ohřeje vzduch na 40 až 50 °C. Teplý vzduch stoupá, vytvoří u skla teplou clonu a zastaví studený vzduch, který ze skla stéká k podlaze.
Vzduch z rekuperace je chladnější než pokoj, takže neklesá pomalu, ale padá. Z podlahové mřížky vystoupí jen asi půl metru, otočí se a rozlévá se po podlaze. Ze stropu u okna se přidá ke studenému proudu, který stéká po skle.
Co jsme spočítali
Simulovali jsme pokoj 4,0 × 3,5 × 2,7 m s oknem 1,2 × 1,5 m (dvojsklo, U = 1,1 W/m²K), dveřmi se spárou a podlahovým topením. Pokoj má 22 °C, rekuperace 80% účinnost. Přívod jsme dali na tři místa:
- A – střed stropu,
- W – strop u okna, 60 cm od stěny,
- F – podlahová mřížka pod oknem, fouká nahoru jako radiátor.
Každou polohu jsme spočítali při −7 °C a +7 °C venku a při 30 m³/h (běžné větrání pokoje) i 60 m³/h (nárazové větrání).
Co se stalo se sklem
To je hlavní otázka. Odpověď je jednoduchá: sklo se neohřálo v žádné poloze.
| −7 °C, 30 m³/h | A střed | W u okna | F mřížka |
|---|---|---|---|
| průměrná teplota skla | 17,8 °C | 17,9 °C | 17,7 °C |
| nejstudenější místo skla | 17,6 °C | 17,7 °C | 17,6 °C |
Rozdíly jsou do 0,2 °C, tedy v rámci přesnosti výpočtu. Nepomohlo ani nárazové větrání 60 m³/h.
Proč se tedy okna nerosí? S rekuperací se okna v zimě rosí málokdy, ale z jiného důvodu: rekuperace neustále vyměňuje vzduch, takže je v pokoji sucho. V simulaci měl pokoj při −7 °C a dvou spících lidech asi 28 % relativní vlhkosti. Sklo bylo o 12 až 15 °C nad rosným bodem. Takové dvojsklo by se orosilo až při vlhkosti kolem 70 %.
Pokud se vám okna i přes rekuperaci rosí, příčina je jinde: nízký průtok, stará okna, studený okraj skla u rámu, nebo jednotka, která neběží. Poloha přívodu to nevyřeší.
Co poloha u okna zhorší
Při běžném průtoku 30 m³/h vyšly rozdíly mezi středem stropu a stropem u okna malé. Při nárazovém větrání 60 m³/h nebo u mřížky v podlaze se ale projeví.
| −7 °C | A střed | W u okna | F mřížka |
|---|---|---|---|
| průvan u nohou u okna, 30 / 60 m³/h | 16 / 19 % | 17 / 18 % | 17 / 26 % |
| teplotní rozdíl hlava – nohy | 0 K | 0 K | 0,6–0,7 K |
| čerstvý vzduch k lidem, 30 / 60 m³/h | základ | o 1 / 5 % později | o 8 / 6 % později |
| teplo, které uteče oknem, 30 / 60 m³/h | základ | +2 / +8 % | −4 / −5 % |
Průvan = předpokládaný podíl lidí nespokojených s prouděním vzduchu (DR podle EN ISO 7730), hodnota, pod kterou je 95 % místa 0–1 m od okna ve výšce kotníků.
- Strop u okna (W): proud se otírá o okno, takže oknem uteče víc tepla, při 60 m³/h o 8 %. Čerstvý vzduch se k lidem dostane o něco později, protože jeho část krouží u okna. Při +7 °C to bylo podobně: +5 % tepla oknem, čerstvý vzduch o 4 % později.
- Podlahová mřížka (F): studený vzduch se rozlévá u podlahy. Při 60 m³/h se průvan u nohou u okna zvýšil z 19 na 26 %. Mezi hlavou a nohama vzniká rozdíl teploty a čerstvý vzduch je u lidí o 6 až 14 % později. Oknem sice uteče o 5 % méně tepla, ale jen proto, že sklo ofukuje chladnější vzduch.
- Střed stropu (A): proud se drží stropu, promíchá se s pokojem a k lidem přijde pomalý a temperovaný.
Na videu vidíte všechny tři polohy vedle sebe při nárazovém větrání. Barva ukazuje teplotu vzduchu v řezu oknem a dveřmi, tečky jsou čerstvý vzduch z přívodu za posledních 90 sekund.
Venku −7 °C, přívod 16,2 °C, 60 m³/h, zrychleno 5×. U mřížky v podlaze si všimněte studeného vzduchu, který vystoupí jen kousek a zůstane u podlahy.
Jak umístit přívod v praxi
- Nedávejte přívod k oknu kvůli rosení. Sklo neohřeje, v nejlepším případě nic nezmění, v horším zvýší únik tepla nebo průvan.
- Strop, co nejdál od stěn, v malém pokoji ideálně střed. Podrobně v článku Kam umístit anemostat?
- Podlahová mřížka pod oknem není radiátor. Bez ohřevu fouká chladnější vzduch k nohám.
- Proti rosení pomáhá správný průtok a dobrá okna, ne směr přívodu.
Pokud hledáte anemostat s regulátorem přímo v boxu, podívejte se na přechodový box s anemostatem Flow 125.
Simulace není umělá inteligence
Výsledky v tomto článku nevytvořila umělá inteligence. AI proudění vzduchu spočítat nedokáže, umí nanejvýš napodobit obrázek, který vypadá věrohodně. Použili jsme simulaci proudění, odborně CFD (výpočetní dynamika tekutin).
Pokoj jsme rozdělili na téměř 700 tisíc malých buněk. V každé z nich počítač řeší fyzikální rovnice zachování hmoty, hybnosti a energie: jak vzduch proudí, jak se mísí, jak ho brzdí stěny a jak teplejší vzduch stoupá a chladnější klesá. Dělá to krok po kroku, každých 0,08 sekundy.
Jsou to náročné výpočty. Jedna varianta má víc než 11 tisíc časových kroků a počítala se paralelně na 16 jádrech procesoru asi dvě hodiny. Díky tomu vidíme rychlost, teplotu a vlhkost v každém bodě pokoje najednou, což by se dalo změřit jen s desítkami čidel.
Podmínky výpočtu
| Pokoj | 4,0 × 3,5 × 2,7 m, okno 1,2 × 1,5 m (dvojsklo U = 1,1 W/m²K), dveře se spárou u podlahy |
|---|---|
| Topení | podlahové, dodává tolik tepla, kolik pokoj ztrácí; pokoj 22 °C |
| Přívod | rekuperace 80 %, bez dohřevu: 16,2 °C při −7 °C, 19,0 °C při +7 °C; 30 a 60 m³/h |
| Polohy přívodu | střed stropu; strop u okna, 60 cm od stěny; podlahová mřížka 300 × 60 mm pod oknem |
| Okno a stěna | skutečný prostup tepla ven, teplota skla se počítá, nezadává |
| Vlhkost | venku 85 %, v pokoji dva spící lidé (100 g/h) |
| Výpočet | časový výpočet proudění se vztlakem a turbulencí, ~690 tisíc buněk, krok 0,08 s, 5 min rozběh + 10 min průměr |
Výpočet nezahrnuje lidi jako překážky, nábytek, slunce, noční útlum ani okraj skla u rámu. Jde o simulaci, ne o měření.
Shrnutí
- Ofukování okna přívodem rekuperace sklo neohřeje. Vzduch z rekuperace je chladnější než pokoj – bez dohřevu o několik stupňů, s dohřevem běžně o 1 až 2 °C – a pomalý; teplota skla se v žádné poloze nezměnila.
- Letiště je jiný případ: tam fouká horký vzduch velkou rychlostí.
- S rekuperací se okna rosí málokdy, protože vzduch v pokoji je suchý (asi 28 % při −7 °C).
- Přívod u okna při vyšším průtoku zhorší komfort nebo ztráty: ze stropu uteče oknem až o 8 % víc tepla, z podlahy přibude průvan u nohou.
- Přívod patří do stropu, daleko od stěn.
Časté otázky
Pomůže přívod rekuperace u okna proti rosení oken?
Ne. Vzduch z rekuperace je chladnější než pokoj a u okna velmi pomalý. V simulaci mělo sklo ve všech třech polohách přívodu stejnou teplotu.
Proč se mi rosí okna, když mám rekuperaci?
Při běžném větrání je vzduch v pokoji v zimě suchý a dvojsklo se nerosí. Pokud se rosí, hledejte příčinu v nízkém průtoku, vypnuté jednotce, starých oknech nebo studeném okraji skla u rámu.
Platí to i pro rekuperaci s dohřevem?
Ano. Dohřev se běžně nastavuje na 1 až 2 °C pod pokojovou teplotu, takže přívod je stále chladnější než pokoj a sklo neohřeje.
Může být přívod v podlaze pod oknem jako radiátor?
Bez ohřevu ne. Chladnější vzduch z mřížky vystoupí jen kousek a rozleje se po podlaze. Při nárazovém větrání se v simulaci zvýšil průvan u nohou u okna z 19 na 26 %.
Dělá tyto simulace umělá inteligence?
Ne. Jde o fyzikální výpočet proudění, který řeší rovnice pro stovky tisíc buněk pokoje. AI takové výpočty dělat nedokáže.



